Zdroj : Obloha na dlani (Hvězdárna Valašské Meziříčí - Hvezdáreň v Partizánskom (podzim 2011)
https://www.oblohanadlani.eu/odborne-clanky/astronauti-s-ceskymi-koreny.html
Autor popisuje jednotlivé kosmonauty a astronauty, majícími české kořeny a jejich působení ve vesmíru.
Ke konci článku se v části Český průkopník kosmonautiky věnuje i Ludvíku Očenáškovi
"Český průkopník kosmonautiky
Nutno říci, že současní kosmonauti či astronauti by se nedostali do vesmíru, nebýt dlouhodobé mravenčí práce průkopníků kosmonautiky a raketové techniky, kteří navrhovali, vyráběli a zkoušeli první raketové motory, první skutečné kosmické rakety. Kromě jmen jako Ciolkovskij, Koroljov, Goddard, Oberth či von Braun nemůžeme opomenout ani českého konstruktéra raket Ludvíka Očenáška.
V roce 1930 vzlétly v Praze na Bílé hoře do výšky 1,5 km první československé rakety, jejichž délka byla kolem půl metru. Navrhl je, vyrobil a vyzkoušel všestranný technik Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 – 10. 8. 1949).
Raketovému výzkumu se systematicky věnoval od roku 1928. V té době ještě neznal práce K. E. Ciolkovského, byl však inspirován pracemi R. H. Goddarda, M. Valiera a H. Obertha, který dokonce Očenáška v Praze navštívil. Dne 2. března 1930 provedl Očenášek v Praze na Bílé hoře několik zkušebních letů jedno- i dvoustupňových raket poháněných tuhými pohonnými látkami, které dosáhly výšky až 1,5 km. V zahraničním tisku (v silvestrovském vydání) se dokonce objevily zprávy, že připravuje let na Měsíc v raketovém letadle pro devítičlennou posádku. Konstruktér dostal několik set nabídek od různých zájemců, kteří se chtěli takového letu zúčastnit. Mezi nimi například Sally G. z Pensylvánie, která tehdy do Prahy napsala: „Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýnka, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc…“
Myšlenkou Očenáška je i návrh na vypouštění sondážních raket z letadel. V letech 1928 až 1938 se zároveň pokoušel využít raketový pohon na vodě a usiloval o konstrukci rychlého reaktivního člunu. Postavil tři čluny, které zkoušel na Vltavě. Roku 1938 se ještě jednou vrátil k pokusům s raketami, tentokrát dosáhl výšky 2,5 kilometru. Tyto pokusy, z obavy před možným zneužitím vynálezu nacisty, však už konal tajně.
Uvažoval také o využití raket pro dopravu pošty na velké vzdálenosti. Doba, kdy tento náš průkopník raketové techniky tvořil, nebyla ještě zralá pro realizaci tak smělých myšlenek, jako bylo praktické využití raketového pohonu."
Kosmonauti s českými kořeny – významné milníky:
- IX 1962 – James Lovell vybrán do týmu astronautů NASA
- XII 1965 – James Lovell se účastní letu Gemini 7
- X 1963 – Eugene Cernan vybrán do oddílu astronautů
- VI 1966 – Eugene Cernan absolvuje let na Gemini 9A
- XI 1966 – James Lovell je členem posádky Gemini 12
- XII 1968 – James Lovell s dalšími dvěma astronauty 10krát oblétl Měsíc
- V 1969 – Eugene Cernan se v Apollu 10 přiblížil k Měsíci na pouhých 15 km
- IV 1970 – James Lovell absolvoval velmi dramatický let Apolla 13
- XII 1972 – Eugene Cernan se stal při letu Apolla 17 posledním mužem na Měsíci
- 2 III – 10 III 1978 – Vladimír Remek: první Čech ve vesmíru (kosmická loď Sojuz 28)
- III 1989 – John Blaha je pilotem mise raketoplánu STS-29
- XI 1989 – John Blaha pilotuje raketoplán STS-33 (2. start v jednom roce)
- VIII 1991 – John Blaha je velitelem mise raketoplánu STS-43
- X 1993 – John Blaha absolvuje let raketoplánu STS-58
- IX 1996 – John Blaha tráví 128 dnů na palubě ruské stanice MIR
- 22 II – 29 II 1999 – Ivan Bella, první slovenský kosmonaut ve vesmíru (Sojuz TM-29)
- VII 2000 – Andrew Feustel vybrán do oddílu astronautů
- V 2009 – Andrew Feustel se podílel na opravě HST v rámci mise STS-125
- V 2011 – Andrew Feustel míří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS
- VIII 2011 – Andrew Feustel navštívil Valašské Meziříčí
